Boj a Mír

Hoří ve mně věčný boj mezi hledáním pravdy a bezpodmínečné lásky a egem utrženým ze řetězu.

Co naplat, že vím, že mám na lidech vidět spíše to dobré, odpouštět a přijímat věci takové jaké přicházejí, když se vždycky objeví situace nebo osoba, která ve mně něco vzbouří a já mám potřebu zuřit, či se opít do bezvědomí.

Co naplat, že vím, že syrová strava, pravidelný pohyb, spánek a meditace prospívají tělu i duši, když mám chuť prosedět celý den u počítače, nic nedělat a cpát se masitou potravou.

Co naplat, že vím, že v pořádku a klidu se lépe tvoří i rozjímá, když po práci i o víkendu „nemám čas“ si pořádně uklidit a pořádek udržovat a mívám chuť poslechnout si drsně znějící muziku, která dozajista narušuje moje podvědomí.

Co nás, lidi, žene do takových šíleností?

Proč nechceme žít v míru s Matkou Zemí?

Jestliže existuje Bůh Stvořitel, který nám dal možnost volby abychom se realizovali – proč nám nedal volbu dvou příjemných pólů? Nebo nám dal volbu ze dvou příjemných pólů a my jsme si akorát vytvořili ty nepříjemnosti?

kabík